proč blog?

Jsem psavec...netvrdím o sobě, že ze mě bude spisovatelka, ale psané slovo mám ráda odjaktěživa.Baví mě psaní, čtení i když na základní škole mě moje češtinářka naučila češtinu nemít ráda. Jenže písmenka jsou můj osud a mám veliký dar slova. Tak proč ho nezačít používat. Na střední škole, to už bylo jiné.To mi táhlo na 40 ...jsem dálkař, tedy byla jsem. Dálkové studium , vřele doporučuji, víte proč? Nezakrníte. Máte kolem sebe spoustu lidí, kteří jsou stejně nedokonalí jako vy. A vy v tom "boji" můžete zdárně uspět. Čím? No tím, že se navzájem podpoříte. Jsem totální antitalent na matematiku, ale při troše snahy se vždycky najde někdo, kdo Vám to pomůže spočítat i když Vám matikářka dá A B C D....věřte mi, udělala to. Nejmladšímu studentovi táhlo na 20 a nejstaršímu na 50. Odmaturovali jsme všichni. někteří na druhý pokus, ale i to se počítá. 

Jo český jazyk, to už byla jiná. Poprvé jsem četla Hrabala a Havla....nic pro mě. Ale takový Saint Exupery a Malý princ. To je pošušňáníčko.  Maturovat z toho, to se mi nepovedlo. Víte z čeho jsem byla "tasená", co jsem si vylosovala? Václav Hrabě. Blues pro bláznivou holku. Že neznáte? Ale jooo. Vladimír Mišík- Láska je jako večernice, plující temnou oblohou....

Víte, je třeba na všem najít to plus. Proč do toho jít. Když ta plus převyšují je to dobrý motiv.  Aspoň to zkusit. A když to nevyjde. No a co....zkusili jsme to. Tak je to i s knihami a čtením. Někdo měl nápad, vizi a přišel mu příběh. Napsal něco co ho oslovilo. Dal do toho svůj um, šarm, chuť, nápad.

A tak je to i se mnou. Dávám tu kus sebe. Příběhy, které zde budu psát bych dávala na facebook...ale to se mi nechce.  Mám své stránky all enclusiv. Kdo chce ať si mě najde. Ať objeví i svou exklusivitu. Nemusím být pro každého. Rozdat se. Tohle netřeba.

Krása, vkus, estetično, láska, přátelství a něco pěkného. Světelný bod v tomhle světě. Ne, nezmizí Vaše starosti, ani Váš denodenní "boj" o přežití, ale můžete si v těch mích písmenkách najít kousek sebe. Pohlazení po duši, slzu smíření, nebo i nesouhlas,

Vždyť o tom je život. Začněme se mít konečně rádi. Nejdřív sebe....a pak...však ono to půjde. Uvidíte.....